EUROPEAN SPACE EDUCATION RESOURCE OFFICE

A collaboration between ESA & national partners

Vzdělávací kancelář Evropské vesmírné agentury

Jak se astronauti stresují ve vesmíru?

Pobyt ve vesmíru musí být fantastický. O tom není pochyb. Jenomže to není zadarmo. Výlet mimo pozemské prostředí si vybere daň na astronautově kondici a zdravotním stavu. Podle dostupných informací se polovina astronautů vrací z Mezinárodní vesmírné stanice s oslabeným imunitním systémem. Když se astronaut Evropské kosmické agentury ESA a lékař André Kuipers po šesti měsících vrátil z oběžné dráhy, tak se prý pár dalších měsíců cítil, jako by mu bylo sto let. Výzkum ESA se na to zaměřil a vědci se teď snaží zjistit víc. Zajímavé informace nedávno přinesl i experiment Immuno, který zkoumal stres astronautů.

Stres je reakcí těla při velké zátěži. Pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici takovou zátěží rozhodně je. Zároveň není žádným tajemstvím, že duševní rozpoložení úzce souvisí se stavem imunitního systému. Právě stres výrazně ovlivňuje imunitu. Lidé, kteří jsou stresovaní ve svém zaměstnání, bývají častěji nemocní. Vědci v experimentu Immuno studovali stres na třech úrovních. Samotní astronauti vyplňovali dotazníky, které po nich chtěly odhad míry stresu. Pak také badatelé sledovali hladiny stresových hormonů ve vzorcích slin a moče astronautů, a do třetice je zajímala i reakce buněčné imunity na stres vyvolaný extrémním prostředím oběžné dráhy.

 

Výzkum míry stresu na ISS

Výzkum stresu astronautů není právě jednoduchý. V tomto případě trval pět let a vyžadoval velmi pečlivé plánování využití omezeného množství vzorků krve astronautů. Astronautům je odebrali na oběžné dráze a před návratem na Zemi je skladovali v mrazácích Mezinárodní vesmírné stanice, při teplotě kolem mínus devadesáti stupňů Celsia. Analýzu vzorků krve astronautů doprovázejí takové komplikace, že vědci raději vyvinuli nové postupy analýzy velmi malých vzorků krve. Jak už to u kosmických programů bývá zvykem, úspěšnou technologii převzali pozemští odborníci, v tomto případě lékaři. Začali ji používat pro analýzu krve čerstvě narozených dětí i pro potřeby výzkumu při léčbě dospělých.

Dvanáct astronautů zařazených do programu Immuno se ukázalo jako doopravdoví profesionálové. Dovedli totiž poměrně přesně odhadnout míru vlastního stresu. Odpovědi v dotaznících jednotlivých astronautů velmi pěkně ladily s jejich hladinami stresových hormonů. Pro vedoucího výzkumu Alexandera Choukèra i jeho kolegy bylo velkým překvapením, když zjistili, že imunita v krvi astronautů může být ve velmi různé kondici. V některých vzorcích byla jejich imunita až příliš nastartovaná, a v jiných zase byla velmi silně potlačená.

Výzkumníci odebrali astronautům krev i po jejich návratu na Zemi. Pak tyto čerstvé vzorky záměrně infikovali běžnými patogeny, včetně bakterií, virů a hub. Kdyby něco takového zkusili s krví člověka, který žil dole na Zemi, tak by uviděli jen nepříliš vzrušenou imunitní reakci. Jenže imunita v krvi astronautů na některé takové patogeny reaguje jako pes utržený ze řetězu. Nikdo přesně neví, čím to je. Vědci se ale domnívají, že by to mohl být důsledek přizpůsobení imunitního systému astronautů na velice sterilní prostředí Mezinárodní vesmírné stanice. Vliv by na to měl mít i setrvalý stres, kterému jsou astronauti při pobytu na ISS vystaveni.

André Kuipers představuje život na ISS

Výzkum kondice astronautů rozhodně nekončí. Badatelé se teď snaží vyloučit vliv stavu beztíže, který by také mohl ovlivňovat činnost imunitního systému i jednotlivé buňky nebo tkáně. V současnosti sbírají data od dobrovolníků na výzkumných základnách v Antarktidě a v nadcházející studii hodlají analyzovat krevní vzorky astronautů přímo na místě, tedy na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Pokud chceme rázně vstoupit do vesmíru, tak musíme vědět, co to udělá s naším zdravím.

Autor Stanislav Mihulka Jihočeská univerzita - Odborný garant

Zobrazit profil autora